pan Eko

Obrovský hromotluk pan Eko vypadá, jako by byl schopen pouhým stiskem svých dlaní rozkřápnout lebku. Jak ale postupně zjišťujeme, má i své křehčí, téměř až spirituální stránky. V posledním díle jsme se dozvěděli, že jeho postava byla v jednu chvíli chladnokrevným gangsterem, který podřezával na potkání hrdla svých nepřátel, ale nakonec se z něj stal opravdový kněz, jenž dodržuje biblická přikázání.
I jeho představitel, Adewale Akinnuoye-Agbaje (39) s nigerijskými předky, jinak ovšem čistokrevný Londýňan, vypadá na první pohled drsně, ovšem skrývá se v něm velmi křehká stránka osobnosti. Ve svých rolích je neustále obsazován do postav zabijáků, drogových dealerů nebo alespoň maniakálních šílenců, ale doma v poklidu medituje jakožto oddaný zastánce buddhismu.
A aby toho nebylo málo, když se na herce podíváte, možná vás ihned napadne – samé svaly, žádný mozek. I v této oblasti Adewale nemálo překvapuje. Je totiž vystudovaným právníkem a pokud by se nevěnoval herectví, ihned může nastoupit do nějaké právnické firmy. O jeho vysoké inteligenci vypovídá i to, že mluví plynně čtyřmi jazyky (angličtina, italština, svahilština a Yorùbá, což je rodný jazyk jeho rodičů), a klidně se domluví dalšími třemi (mimo jiné i francouzština).
S takovým jazykovým vybavením se vydal velmi krátce po studiu do světa. Nechtěl trávit svůj čas nad spisy a v soudních síních. Chtěl cestovat, zažívat dobrodružství a jednou ho taková cesta zavedla až do italského Milána, kde se stal... mužským modelem. Ano, přesně tak. Adewale je skutečně plný překvapení.
Po krátké modelingové kariéře se ale přesídlil do Los Angeles, kde si našel agenta (téměř dvoumetroví hrůzostrašně vypadající černoši se v Hollywoodu vždycky hodí!) a už v roce 1994 měl první miniaturní roli v lehce erotické sérii Deníky červených střevíčků (to je ta samá, ve které se proslavil také David Duchovny, pozdější agent Mulder z Akt X). Rok nato už měl roli průvodce v Kongu, stejný rok si zahrál po boku Jima Carreyho v komedii Ace Ventura a jeho kariéra stoupala. Pravda, nikdy neměl přímo hlavní roli, spíš hrál záporáky či africké průvodce hlavním hrdinům, ale i to je herectví.
Pořádná role přišla až se seriálem Oz. V ní hrál drogového závisláka, zločince zavřeného v experimentálním vězeňském komplexu, ve kterém se celý seriál odehrával, a často v něm sexuálně zneužíval své spoluvězně. Vydržel ve čtyřech sériích tohoto seriálu a jeho role mu přinesla uznání kritiky i nějaké ty televizní herecké ceny. A hrál v něm po boku dalšího herce ze Ztracených, Harolda Perrineaua Jr. (Michael).
Když k Adewalovi přišla nabídka hrát v seriálu Ztraceni postavu, která byla od počátku charakterizována jako vlídný kněz, ihned po ní skočil. Přeci jen nechtěl být zaškatulkován po své hrůzostrašné roli v Oz jako zabiják, vyžívající se v homosexuálním znásilňování. Jenže tvůrci na něj ušili trošku boudu a hned v prvním flashbacku odhalili, že se vlastně od seriálu Oz příliš neposunul. Z Eka udělali také dřívějšího gangstera, který obchodoval s drogami.
„Zpočátku jsem z toho příliš nadšený nebyl, ale pak jsem jim zcela důvěřoval," povídá herec. „Ale musím uznat, že když mi to sdělili, byl jsem vážně hodně, hodně naštvaný." Se Ztracenými přišla samozřejmě i sláva. „Normálně jsem si v Londýně nakupoval, když ke mě přišla parta lidí a začala vykřikovat, že jsem ten novej chlápek ze Ztracených. A to tady v Anglii ještě ani druhá řada neběžela, normálně si jí stahovali z internetu."
Velmi krátce po svém nástupu do seriálu se stala postava pana Eka jednou z vůbec nejoblíbenějších u fanoušků. Na internetu začaly vznikat jeho fanouškovské stránky, první setkání pana Eka s Lockem je považováno mnohými za vrchol druhé série (vážně hodně silný moment, stačí, když se ti dva na sebe upřeně dívají a lehce se pozdraví).
Adewale přitom svou postavu formoval a pomáhal v její tvorbě. Sám dokonce vymyslel jméno pan Eko. Původně se postava ve scénáři jmenovala Omecca, ale herec navrhl název kmene, ze kterého pocházejí jeho rodiče a všichni s tím souhlasili.
Ačkoliv ale nemá svou nově nabytou slávu ze Ztracených příliš v lásce („Mám rád svoje soukromí a nemám dobrý pocit, že mě teď všichni neustále sledují na každém kroku."), přeci jen se mu k něčemu hodí. Napsal totiž scénář o svém životě a hodlá svůj autobiografický film i režírovat. „Díky Ztraceným za mnou chodí lidé, za kterými jsem se svým projektem chodil předtím já a žadonil o peníze. Teď naopak žadoní oni. Naprosto šílené."
Chce natočit film o svém dospívání v 70. a 80. letech v Londýně, kde to jako nigerijský přistěhovalec neměl lehké a většinu času vyrůstal v drsných čtvrtích hlavního města Velké Británie. Takže se možná z právničiny, modelingu a herectví přesune až k režii. A co bude následovat? To se musíme nechat překvapit.